Když se podíváte na osnovy vysokých škol v IT oboru, obvykle zjistíte, že pochopíte, jak teče elektron drátem, pak se naučíte postavit si tranzistor. Z tranzistorů zvládnete postavit hradla. Z hradel procesor. Pak zjistíte, jak funguje oprační systém, filesystém. Naučíte si napsat svůj překladač, ať to nemusíte bušit v assembleru. Později se naučíte pracovat s frameworky a dělat weby.
Prošli jste si cestou od elektronu po JavaScript a měli byste rozumět úplně všemu, co se na počítači děje.
Nastoupíte do praxe a začnete se učit znovu. Hlavně proto, že v praxi jsou z nějakého důvodu věci často trochu jiné, než v akademickém prostředí, kde důležité bylo, aby to prošlo na přepínač -Wall -pedantic a zčásti i proto, že vysoká škola nemá prostor naučit všechny obory do hloubky.
První rok v praxi je člověk zase student. Nic moc neumí a nic moc neví. Druhý rok už rozumí běžným úkolům a ovládá je, přestože není žádný super architekt a každý týden zjišťuje, že dělá všechno špatně. Po nějakých třech letech praxe už dokáže vývojář pracovat samostatně na libovolných úkolech (byť je párové programování skvělé a sám ho praktikuju, ikdyž mám praxe násobně víc).
Kladu si otázku. Je po těch 3 letech v praxi nějak ve výhodě absolvent VŠ proti tomu, kdo šel pracovat rovnou po maturitě nebo se na školu po roce, dvou vykašlal?
Klady:
- největší klad vysoké školy: získáte inteligentní přátele na celý život
- máte matematické zázemí
- můžete pracovat na univerzálnějších problémech, protože znáte fyzikální děje, které jsou za tím, když se „čte čárový kód, digitalizuje se obraz, v obrazu se kód hledá, nalezený kód se posílá do ISu, ten to ukládá do databáze“. Člověk, který tu VŠ nemá, může rozumět všemu, ale nejspíš bude víc specializovaný, takže bude dobrý buď někde v oblasti čtení a parsování kódu, nebo v oblasti zpracování a uchování
- pokud už někoho téma baví, je výhodné mít učitele, který téma vysvětlí a dodá detaily a návaznosti na další obory
Zápory:
- je o 5 let starší
- spousta studentů nemá matematické ani fyzikální schopnosti už v průběhu studia. Potkal jsem plno studentů, kteří denně hráli Counterstrike, týden před zkouškovým všechno nahrnuli do hlavy a týden po zkouškovém už si pamatovali 10 procent. Opravdu bych nechtěl ležet v nemocnici, kde by mě naživu udržoval přístroj programovaný někým takovým!
- absolventi VŠ nastupují na juniorskou pozici, oproti stejně starým spolužákům, kteří jsou tou dobou už v seniorských pozicích.
- na vysokých školách se nenaučíte výrazně specializované informace. Někteří mají to štěstí zaprogramovat si v node.js, používat Mercurial a psát Behaviour Driven Development testy a organizovat týmový projekt pomocí Scrumu. Velká část studentů bude nezanedbatelnou část školy psát v C/C++, používat SVN, testy nebudou psát vůbec, maximálně v 1–2 předmětech (přestože není důvod nevyžadovat spustitelné testy od funkcionálního programování přes Javu až po shell).
- vysoká škola není svobodná. Argument, že „člověk se dozví hodně věcí“ je lichý. Všichni lidé v IT se denně učí a ti, kteří mají jen maturitu, nejsou vyjímkou. Nemožnost vybrat si obsah učiva je negativum, ne pozitivum.
Zhodnotíme-li to, je vysoká škola skvělá, pokud chcete rozumět skvěle teorii, budete spojovat více oblastí, které přesahují jednu specializaci, budete pracovat s technologiemi staršími než 5 let, nebo pokud chceme zůstat na VŠ a učit.
Pokud chcete dělat jednu konkrétní věc: informační systémy, e-shopy, 3D grafiku, rozpoznávání obrazu, programování jádra Linuxu apod. je daleko lepší těch 5 let věnovat specializaci. Za 5 let se můžete stát respektovanou autoritou v úzké výseči lidských vědomostí. A dokud člověk zůstane ve svém oboru a ostatní bere jen jako koníček, absolventi VŠ ho nikdy nedoženou.
Jak se rozhodnout? Pokud byste dnes rozhodovali, jestli jít nebo nejít na VŠ informatického typu, rozhodněte si:
- chci dělat „doplň velmi konkrétní činnost“. Nejraději ze všeho o tom čtu. V tém svém X vidím velkou budoucnost a navíc mám pocit, že mám na X talent!
- zajímají mě počítače jako celek. Vím, že mě baví X, Y, Z víc než A, B, C, ale rád se dozvím víc o celé abecedě.
Pokud jste si odpověděli a), studoval bych praxí. Začal bych co nejdřív pracovat (ať už na OSVČ nebo jakkoliv jinak) a snažil bych se dát si takovou metu, abych do 5 let skutečně v X podával výkony, jaké jsou na světové úrovni a díky kterému bude má práce globálně známá.
Pokud jste si odpověděli b), jděte na VŠ. Žádná jiná instituce vás kompletním pochopením počítače, matematiky, fyziky a dalších věcí okolo neprotáhne tolik, jako vysoká. Za 5 let, až budete ze školy odcházet, byste už měli vědět, jaké je vaše X, v kterém tušíte, že máte talent, který vás baví a kde cítíte, že bude velká budoucnost.
Ještě je tu jedna alternativa, kterou považuju za skvělou. V případě, že chcete získat rozhled, počítáte, že půjdete do praxe (zvažujete dokonce OSVČ nebo vlastní firmu), vystudujte k praxi ještě ekonomii.
Ekonomie a informatika do sebe až podezřele zapadá. Já poslední roky dělám mnohem víc informatiku než ekonomii. Přesto na VUT FIT byly přesně 3 předměty, které by se mi hodily do praxe (softwarové inženýrství, databáze a informační systémy, naprosto stupidní a začátečnickou tvorbu www zkusíme ignorovat). Na ekonomce se naučíte věci, které použijete v praxi mnohem víc. Ať už pochopení zákonů, daní, tak znalost řízení lidí (každopádně znalost ještě není schopnost), marketingu, procesů v EU a v neposlední řadě i mikroekonomii – tedy ekonomii, kterou potkáváme denně v praxi ve všech obchodech, službách a podobně. V praxi využijete potom třeba 10–15 předmětů. A zároveň máte možnost získat ty bonusy: rozhled, skvělé přátele na celý život.
Ekonomka má ještě jednu výhodu. Už nejmíň stokrát jsem slyšel programátory říkat, že se na to vys***u a půjdou pást ovce. Člověk, který vystuduje informatiku a pak dělá informatiku, když bude chtít opustit informatiku, se vrátí efektivně na úroveň, kdy měl jen maturitu. Absolvent ekonomie může dělat v mnoha oblastech, protože porozumění trhu a ekonomii se dá aplikovat snad v každé firmě.
Shnem si to: chcete být javascriptový ninja? Jděte do praxe! Chcete umět všechno a získat matematicko/fyzikální background? Jděte na VŠ! Chcete do praxe, ale získat i výhody vysokoškolského studia? Zvažte kombinované studium informatiky nebo ekonomie.
