Blog | Pracuju podle Eisenhowera

Pracuju podle Eisenhowera

Je velký rozdíl mezi tím být aktivní a tím být produktivní. Když budete velmi aktivně dělat něco úplně zbytečného, můžete si tím naplnit snadno den a na konci budete padat unavení a přesto bez toho, abyste se posunuli nějak výrazně dopředu.

Těch věcí, které lidi dělají, je hodně:

  • psaní reportů, článků, které nikdo nečte
  • programování aplikací, které nikdo nepoužívá a vás nic nenaučí
  • uklízení už uklizené domácnosti
  • a tak podobně

Troufnu si říci, že mimo byrokracii (kde toto bude samotnou povahou byrokracie) lidé tyto činnosti dělají proto, aby se vyhnuli jiným úkolům. Těm důležitějším, které jsou třeba mimo jejich komfortní zónu.

Naplánují si úkoly, dostanou příležitosti. Pak když mají možnost si svou příležitost splnit a jít se třeba učit angličtinu, tak potřebují náhle natřít plot, vytřídit liché ponožky, probrat prošlé jídlo v lednici, dosaďte si každý sám.

Na konci dne padají do postele utahaná, pokud si píšou úkoly, tak zvládli třeba 30 věcí, ale jejich život bude druhý den úplně stejný.

Věc je ještě horší, pokud se na člověka valí spousty termínů. Ať už jsou ty termíny opravdové, nebo jen umělé, najednou člověk cítí pocit urgence. To ho nabije, zvládne to a je na sebe pyšný. V tom ale člověk udělá chybu, že zamění urgenci za důležitost. A ikdyž uděláte spoustu urgentních, ale vcelku nedůležitých úkolů, opět se s vaším životem nic nestane.

Ono ale existuje řešení. Jmenuje se Eisenhowerova metoda a myslím, že by ji ve své práci měl zohledňovat každý.

Eisenhower rozdělil úkoly na urgentní (termín je blízko) a neurgentní (termín není nebo je daleko) a důležité a nedůležité. A zjevně se mu děly buď věci důležité a neurgentní, nebo urgentní, ale nedůležité. Já myslím, že existují i další 2 kategorie, urgentní-důležité a neurgentní-nedůležité.

Rozdělme si úkoly do 4 kvadrantů.

  • Q1 (urgentní, důležité) – kroky nezbytné k splnění cílů, které máte v kalendáři na příští hodiny, dny, u náročnějších úkolů týdny
  • Q2 (neurgentní, důležité) – kroky nezbytné pro splnění cílů bez termínů, nebo s termíny v měsících
  • Q3 (urgentní, nedůležité) – podobné Q1 jen s tím rozdílem, že výsledky cílů budou mizivé nebo žádné (nebo dokonce škodlivé)
  • Q4 (neurgentní, nedůležité) – zábava, prokrastinace, atp.

Obvykle bereme člověka, který prokrastinuje, za někoho, kdo je pořád v Q4. Jenže tak to není. Můžete mít nakrásně prokrastinátora, který tráví čas v Q3. Jen s tím, že si myslí, že on jím není. „Já pracuju celý den, jen zvednout telefon a nabídnout své služby zákazníkům nezvládnu, ne a ne a ne!“

Já jsem to zlomil a začal jsem dělat věci v pořadí Q1, Q2, Q3, Q4. Narovinu, zvládám víceméně celé Q1, část Q2, Q3 už mi utíká a k Q4 se asi nedostanu. Je to pak nádherně vidět i na realizovaných projektech, jak se mi projekty řadí za sebe a jak vidím, že k některým se asi nikdy nedostanu (kandidáti ke smazání).

Problém není tak v poznání toho, co je urgentní, ale co je důležité.

Šel jsem na to přes peníze + kolik se toho naučím + další osobní hodnoty.

Takže úplně nejvýše mám rodinu, cvičení a zdravé jezení (pořád ještě vegetariánsky ketogenní). A pak jsou projekty, na kterých záleží zrovna teď. Věci, které mě učí, posuvají, baví a zároveň vydělávají.

  • pomáhám zlepšovat aplikaci v nodejs+ZeroM­Q+MySQL, tak vyvíjím a zlepšuju v tomto (zlepšuju se v programování)
  • vyvíjíme load testy, takže pomáhám s architekturou, dělám akceptace (zlepšuji se jako Product Owner)
  • zavádím procesy (agilní, štíhlé) v hardwarové firmě, to je taky průběžná činnost (zlepšuju se jako konzultant)
  • pomáhám s rozvojem lidí a produktu ve Skrzu (zlepšuju se jak jako vývojář, tak jako konzultant)
  • učím se víc Total Quality Control, operační výzkum, Theory of Constraints, Just in Time (zlepšuju se v pochopení toho, jak funguje výroba)

A zbývajících 20 věcí jde dopředu pomaleji. Většina z nich mě něco učí, nějak vyzývá, má účel a smysl. A všechny jsou seřazeny tak, že můžu jít shora dolů a realizovat je a půjdu od nejdůležitějších.

Nevím, jak to popsat, ale i přes to, že to po mě vyžaduje dělat věci, které jsem nedělal, nutí mě to vystoupit z komfortní zóny, tak stejně mi celý systém funguje a dělám věci, které by mě nedávno ani nenapadly bez dlouhého odkládání.

Zkuste to i vy. Nakreslete si na papír všechny své cíle, menší i větší. Seřaďte je podle důležitosti, pak je seřaďte podle urgence a začněte pracovat v pořadí Q1-Q2-Q3-Q4. Ikdybyste udělali úkolů méně, třeba i polovinu, budete mít větší výsledky, než kdy dřív.

Life Hacking

Předejte zkušenosti i dalším a sdílejte tento článek!



Jiří Knesl
Business & IT konzultant

Jiří Knesl poprvé začal programovat v roce 1993. Od té doby, díky skvělým učitelům a později zákazníkům, měl možnost neustále růst v oboru vývoje webových aplikací a informačních systémů. v roce 2002 se přidal zájem o ekonomii a v roce 2006 o organizaci práce. Vším tím se konstantně profesně zabývá jak ve svém podnikání, tak i u zákazníků. Za posledních 5 let vydal na tato témata přes 400 článků.

Prohlédněte si moje reference

Mám zkušenosti z rozsáhlých projektů pro korporace, velké podniky, střední i malé firmy, ale i pro startupy v cloudu. Zvyšoval jsem jejich know-how, pomáhal nastavovat jejich organizační strukturu, byl lektorem a mentorem v náročných situacích. Podívejte se, jak vidí můj přínos samotní klienti.

Sledujte mé postřehy na sociálních sítích