Klady a zápory různých délek iterací
V metodikách na míru se neomezuju vždy na fixní iterace, jako to má Scrum. Vycházím z toho, co bude pro tým nejlepší. Výčet délek, který tu srovnám, není úplný, ale ukáže, jak může metodika třeba iterativnost řešit.
Ono ani neplatí nutně to, že manažerská metodika musí být iterativní, tedy jít cyklem plán-práce-ověření-učení se. Z praxe mám tento přístup jako best practice, neberme to ale jako dogma, které teorie managementu nikdy nepřekoná.
Fixní iterace
Přístup alá Scrum. Každá iterace má stejnou dobu trvání (třeba 1 nebo 2 týdny). Výhodou je pravidelnost, velmi vhodné, pokud chci dosáhnout dobré odhadnutelnosti (té se dá dosáhnout i bez fixních iterací, ale má to svá úskalí).
Výhody:
- odhadnutelnost
- dá se naplánovat do kalendáře na měsíce dopředu
- je jednotkou, nad kterou se dá dělat účetnictví, „1 iterace“ má danou cenu
- dá se s celými iteracemi šoupat a nemění to jiné termíny, pokud mezi úkoly nejsou závislosti
- jasně daný termín je motivační
Nevýhody:
- může se stát, že se přesně 1–2 úkoly nevejdou do iterace a buď se poruší proces, nebo větší celek se releasuje později
- pokud jsou neměnné, snižuje to flexibilitu (Scrum nepatří mezi nejvíc flexibilní agilní metodiky)
- dosáhnout toho, aby se ve fixní iteraci opravdu stíhalo to, co se předsevzalo, není vůbec jednoduché
Iterace = přírůstek
Jedna iterace je zároveň jeden milník. Drobný milník, ale milník, který obsahuje vše k jednomu tématu produktu. Někdy je větší a jindy o něco menší. Obvykle by měly být iterace podobně velké, ale není to dogma. Pracuje se potom tak dlouho, dokud se vše nedodělá stylem „až to bude, tak to bude“.
Výhody:
- produkt roste po určitých celcích, je to logický přístup
- neohýbá se změna tomu, co je v kalendáři, ale udělá se zkrátka iterace tak, jak to vychází
- lze zařadit hromadné ověření nakonec
- přírůstek je vždy novou verzí produktu a dá se spojit s marketingem
- nad přírůstkem se přemýšlí jako celkem a počáteční analýza minimalizuje potřebu refactoringu
Nevýhody:
- přístup „až to bude, tak to bude“ vyžaduje drajv a disciplínu, aby se tým udržel motivovaný
- nelze účtovat nad iteracemi jako celky, pokaždé je potřeba ji zákazníkovi odhadnout a nacenit separátně
Tok úkolů
Místo iterací, je tok úkolů do nějaké prioritizované fronty. Lidé si berou úkoly z vrchu fronty a odbavují je. Někdy se tomuto přístupu říká Kanban.
Výhody:
- nulové náklady na změnu priorit, pro tým neexistuje nic jiného než příští úkol
- maximální flexibilita, nic flexibilnější už být nemůže
Nevýhody:
- nutno stejně řešit cyklické záležitosti, jako předvádění zákazníkovi, retrospektivy
- snižuje se výhoda hromadnějšího promýšlení úkolů – tedy i roste čas na refactoring
- pro právě příští úkol nemusí být zrovna volný řešitel ten nejlepší a takto nemá jinou volbu, než si úkol vzít i za cenu snížené výkonnosti
Skriptovatelná délka
Délka iterace vychází ze splnění nějaké podmínky. Např. do 1. release jede tým dlouhé iterace (3týdenní) a poté dělá tok úkolů. Vhodné tam, kde jsou velké rozdíly mezi fázemi projektu.
Výhody:
- pro danou situaci se používá nejlepší přístup
Nevýhody:
- pokud se v jednu chvíli pracuje na více projektech, může tým být naráz ve dvou systémech iterací, což je těžké uřídit
- každý přístup k iteracím má potom jiný business model, takže se v průběhu projektu i při stejném výkonu, stejné spokojenosti zákazníka, může změnit ziskovost projektu
- sčítají se nevýhody všech použitých přístupů
Překrývání
Překrývání je další modifikací iterativního přístupu. Místo toho, aby byl tým v jednu chvíli v jedné z fází: plánování, práce, vyhodnocení, učení se, je v jedné iteraci v jedné fázi a v druhé iteraci v jiné.
Výhody:
- v případě, že v týmu jsou různé odbornosti, můžou např. analytici už pracovat na další iteraci, zatímco testeři dokončují stávající iteraci
Nevýhody:
- iterace si kradou „zdroje“ (lidi,servery), je těžké určit, co půjde jakým tempem
- prioritizace je problematická, pro lidi není „jeden centrální bod, kam si jít pro úkol“
Závěrem
Toto byl malý úvod do toho, jak přemýšlím nad iteracemi a jak se snažím nastavovat lidem při práci prostředí tak, aby firma byla co nejlepší. Fixní iterace jsou fajn, ale často se nehodí pro všechny.
Předejte zkušenosti i dalším a sdílejte tento článek!
O konci Scrumu
Role analytika v metodikách na míru

Business & IT konzultant
Jiří Knesl poprvé začal programovat v roce 1993. Od té doby, díky skvělým učitelům a později zákazníkům, měl možnost neustále růst v oboru vývoje webových aplikací a informačních systémů. v roce 2002 se přidal zájem o ekonomii a v roce 2006 o organizaci práce. Vším tím se konstantně profesně zabývá jak ve svém podnikání, tak i u zákazníků. Za posledních 5 let vydal na tato témata přes 400 článků.